Takže jsem se rozhodl tentokrát nato jít z jiné strany.Vyzkoušet taky něco nového a udělat si předem zázemí ve městě Puerto Iguazu.Jelikož jsem už necestoval sám ale z mojí přítelkyní a jak to tak znáte já bych to mohl na stopa táhnout až do Ria de Janeira ale děvčata potřebují častěji sprchu a vše okolo.Kontaktovaly jsme všechny možné ve městě a po dostání prvního pozitivního emailu z hostelu Sweet že se jim máš nápad libí jsme odjeli na stopa přes 1300km na sever do poslední provincie Argentiny Misiones.Po cestě jsme poznali místního farmáře co nás zavezl k jednomu jezírku kde se vyhříval na sluníčku krokodýl a spali jsme u policejní stanice kde jsme měli 24h ochranku,stopli autobus se zeleninou a ovocem co jsme dostali a tak jsme měli o jídlo až do Puerto Iguazu postaráno.Tak a teď už jsi mužem užívat deštného pralesa a sluníčka u bazénu v hostelu kde by se nám mohl zařídit vstup na vodopády zadarmo.Rozhodně jsem nechtěl dopustit to co se opakovalo na cestě z Ushuai do Buenos Aires a to že mi došli peníze až na samotné dno.Ne že by se mi to nelíbilo ale trochu toho načasovaného plánování neuškodí.Hoika nechala poslat laptop od jejího známého co se nabídl nám ho nechat aby jsme mohly pracovat na stránkách a moji kamarádi mě zaregistrovali na workaway jen tak pro jistotu.Byl to zvláštní pocit být bez peněz a přitom mít vše na co pomyslím.Mám zase pár dolaru v kapse teď už pro dva lidi,přišel nám z Evropy laptop a sedím u bazénu na hostelu za který taky neplatím.Za tři měsíce to budou dva roky co jsem na cestě ale teprve teď jsem si to začal pořádně užívat v luxusu a to ještě bez peněz a vše zadarmo včetě vodopádu.