Bylo to tezke a narocne,vyrazili jsme od parku od brany okolo 12 te hodiny odpoledni a slapaly jsme si to prasnou cestou lemovanou kaktusy,hodne suchou pudou a kanony,po ceste jsem stratil litrovku vody ani nevim jak jsem si toho nemohl nevsimnout,takze me zbyval litr na dva dny a nebo co nejrychleji vylest na uroven snehu,ten den jsme se dostali z 2380 do 4000metru nad morem coz sem ani necekal vypil jsem za ten den pul litra a dalsiho pul me zbyvalo na level snehu a ledu na hore,utaborili jsme se ja,dve Francousky a kamarad z Montrealu co jsem ho potkal podruhy na me ceste na ulici v Arequipe a rozhodli jsme se vylest na vulkan protoze vedel ze cestuji sam a bez cestovek,Ta noc byla neco nezkutecneho bylo relativne teplo hlavne jsem byl zasobovany od mich kamaradek z cech co me zanechali kalimatku,doted jsem spaval bez ni a muzu rict ze je to fakt dobra vec ji mit ve 4000metrech,vyhled byl uzasny neco nadherneho,barvy si  jen hraly a pak se vynorila osvetlena Arequipa na kterou jsem koukal pak nasledujici tri dny z hora,Rano jsme vyrazily pak dal,plan byl neco okolo 5000 aby jsme se aklimatizovali navic muj dosavadni rekord byl 4620 a 5000 byl takovi test nejen pro me protoze jedna z Francouzek jete taky nepresahla 5000,dostavame se okolo 4700 Francouzka zacina mit problemi,jde vydet jak se hrozne vlece a dycha,prekonavam svuj dosavadni vyskovy rekord dojdeme do jakysiho stanoviste nebo chcete kempu,rozhodujeme se ale pokracovat protoze uz nikdo skoro nema vodu a jeste neni ani 1 hodina odpoledne,kamarad z Montrealu  Reche jde napred s jednou z Francouzek a ja jsem zustal s Verenikou druhou Francouzkou co zacina mit problemi z nadmorskou vyskou,Reche jde napret aby v 5000 postavil nas kamp a zacal shromazdovat vodu,ja a Verenik se pomalu blizime 4800 holka to zacina vzdavat,nemame moc sanci ja mam stan takze ona musi spat v mim stanu takze ji nemuzu poslat dolu do kempu a ja jit za Rechem ale zase tam musim jit protoze uz nemam vodu,po pul hodine rozmisleni Verenika usuzuje ze pujde dal,potezkam jeji batoh.je docela stejne vahy jak muj,rozhodl jsem se ho vzit na brisni stranu takze mam uz dva,tych 200metru nejak preziju ne jsem chlap navic jsem chtel porad trenovat tady to mam,krok za krokem pomaloucku stoupam k petitisicim,Verenika pomalu zamnou,vydim ze ma ale vice sily poustim ji pred sebe a v dali navrcholku skalisek vydim uz i Rechiho,parada zacina me bolet hlava zastavuji se abych skontroloval jestli to prestane,ustava bolest,to bude asi z pretizeni,dostavame se k Rechymu,Verenika se citi strasne spatne a okamzite po dosazeni 5000 pada do stanu ani nevnima kdyz na ni mluvim,resime s Rechim vodu a Veronik stav,Ja se citim utahane a hrozne udychany kdyz neco se snazim delat ale jak neco prestanu delat citim se naprosto super,zadne bolesti hlavy,tlak na mozek a podobne veci nemam jen jsem udychany proto se rozhodujeme prenocovat a ve 3 rano vyrazit k vrcholu bez batohu jen tak,a sledovat stav Veroniky,uleham v minus 10ti stupnich do spacaku plus 7, ale da se jsem navlecenej a funim jak stara popelnice ale da se,rozhodne ale nemuzu usnout je teprva 6h porad musim myslet jestli to rano dam do tech 5800 a jestyli by sme nemeli jit s Veronik dolu.8hodin,9hodin uz vim ze spat do vrcholu nebudu,najednou se pohnu a uvidim jak prez spacak se me zacne mihotat svetlo  wow mazec,nadhera,prejedu rukou prez spacak a zase,nevim co to bylo jestli staticka elektrina v te nadmorske vysce nebo nejake magneticke pole sopky ale proste to bylo super svetlo mihotajici se me na spacaku v 11 hodin prichazi Reche ze Veronik stav se rozhodne nelepsi,zacina zvracet a ma strasnou zimnici,dame ji nejake prasky na vyskovou nemoc a pockame jestli se to nezlepsi pak musime dolu za kazdou cenu,rozhodne ve 3 rano se nikam nejde,Veronika uz nema zimnici naskakali jsme kolem ni vsichni jak sardinky,ale nic jsme nespaly.Rano se Reche rozhoduje z druhou Francouskou a Veronik ze jdou dolu a vecer pojedou do Limy ze uz nemaji cas,Ja jsem se rozhodl pro vrchol,rozloucili jsme se a ja nechavam nedulezite veci v 5000 a vydavam se sam dobit Summit of Misti neboli vrchol vulkanu,jde to tezce uz od prvniho vyslapnuti citim ze to zadarmo nebude,jim cokoladu a zvikam do toho listy koki az jsem se snimi zadavil,piju jakejsi energi drink co me tu nechali holky z cech Shleha mam pul litru vody zbytek jsem nechal Francouzum,krok za krokem tezzi a tezzi po 5ti minutach se zastavuji pokazde na 2 minuty a rozdychavam se,svah se porad stupnuje,je prudci a prudci,najednou mizi skaly a zacina jen pisek kazdy delsi krok se nevyplaci a vraci me to zase dolu,jdu na 4 lezu jak lemrouch po ctirech porad se zastavuji a kontroluji jestli je vse v poradku ,cim vic nahoru tim hure se mi jde skoro u vrcholku byli jen dve cesty jedna prez skaly druha po strmim svahu prez snih,rozhoduji se nabrat snih a prez skaly nazpet,byl jsem neuveritelne slabej slunko nehorazne palilo a navic foukal neskutecne studeny vytr,byl jsem na pokraji sil,pred sebou jen 40 metru k vrcholu sel jsem to skoro pul hodiny,mel jsem strasnej strach na tom svahu nemel jsem silu ale vedel jsem ze to musim dat kdyz uz jsem tak blizko,z kempu jsem vysel v 8.30 z 5000 a 5820 dosahuji presne ve 12h, hura vrchol ,citim se strasne malatne jdu krucek po krucky pomaloucku se plizim ke krateru,citim vsude siru,nadherny okamziky na vrcholu se meni v boj o preziti musim dolu uz me neni dobr,vracim se prez skaly nohy se me trepou myslel jsem ze jak pujdu dolu stav se bude zlepsovat,nezlepsoval se o moc ale to bylo tou unavou,musel jsem najit misto kde jsem mel zbytek veci v nasem stanovisti v 5000,dolu to bylo super jak jsem presel prez skaly a dostal se na pisek uz jsem jen jak kdyby lizoval po patach co krok to dva tri metry po kolena v pisku zabava nastala,jak sem tak jezdil po svahu zjistil jsem ze kolem me neni uz zadnej snih a v 5000 kolem dokola bylo snehu dost,bylo okolo trteti a ja zjistil ze musim zpet ze jsem uz pod 5000,sakra byl jsem na sebe strasne nastvanej,musim stihnout do setmeni byt na hranici parku protoze je tam prijezdova cesta pro auta od tamtud to uz po tme zvladnu a navic pred cestou jsou dva kanony a tak i riziko ze se stratim,navic v te oblasti neni nikde siroko daleko voda a nahore v 5000 se mi uz fakt prenocovat nechce,nemel jsem nato silu asi bych umrzl,po 300 metrech splhani nachazim nas tabor zbalim vse je presne 4odpoledne a vyrazim,lizuji po svahu letim jak utrzenej mijim 4500,4000 za dalsich 10 min,mazec to bych mohl stihnout,bezim jak o zivot nehorazne utahanej necitim nohy,oci jsou privrene zastavuji na odpocinek smacim rty o poslednich par deci vody,myslim na nejaky super napoj o 5ti litrech,chlazeny a jen pro me cely,usinam,vstavej rikam si musis makat,jak kdyz do me streli letim cestou necestou dunami ze sopky dolu prepinam na rezim automatika,pripadam si jak telo bez duse,uz jsem pomale dole za hodinu jsem ubehl dolu to co jsem lezl dva dny nahoru,mazec mijim nase taboriste prvn noci a dostavam se do pustiny kde jsou kanony,v dali vidim neco modre se trpitit pod malinkou skalkou,prijdu bliz,voda,pul litra,prohlizim obal,vypada nove,voda pruzracna,vrsek otevreny,je nacnuta,pokusim se o cichovy a chutovy test,oteviram flasku,zacne hrozne perlit,lekl jsem se,podivam se znovu na obal na obalu bylo CON GAS,mineralka,jupi a perlila jak zbesila to byla znamka kvality i kdyz byla uz nacnuta,mel jsem sto chuti si oplachnout i oblicej kolik te vody najednou bylo,ted uz vim ze jsem do Arequipy v bezpeci relativne,o 6ti vecer se dostavam na silnici po ni jeste hodinu a pul ve tme miji me nakladak nevim kde se tam vzal v te pustine ale vzal me do Arequipy a tim se skoncilo moje dobrodruzstvi,ted uz sedim na hostelu,zotavuji svoje nohy a telo a poradne se prejidam