na stopa po Ekvádoru
To byla nádhera taková krajina nemá chybu.Navíc se tu platí dolary a galon benzinu stoji asi kolem dolar dvacet centu což za 4 litry není vůbec spatná cena.Autobusy byli velice levné,nejen autobusy ale my jsme chtěly něco zažit tak jsme šli na stopa,navíc jsme stopli jednu Ekvádorku a ta nám nabídla práci což se bude asi takový lidi kolem hodit.Moc milí lidi,braly nás autobusy i taxíky zadarmo.Quito bylo moc nádherné město z historickým centrem ale poněkud studeným klima.Jelikož jsem ještě neměl stan přenocovaly jsme na autobusovém terminálu  a ráno jsme se rozhodly vrátit na sever protože jsem si vzpomněl na jeden dokumentární film o Ekvádoru že je centrem světa a Antona to nadchlo tak jsme se jeli podívat na rovník do Mitad del Mundo a večer jsme odjeli do Banos autobusem kde je aktivní sopka.Moje první aktivní ale byla pod mrakem.Vyšplhali jsme se do 2660 na chatku k místnímu hrdinovy a pak jsme dole v Banos přenocovaly za 4.5 dolaru v Hostelu.Po cestě jíme hodně ovoce je levné a nemusí se vařit na stopa ideální.Taky se cítím ze jsem poradně zhubl a po výšlapu na sopku jsem poznal jak jsem dlouho nic nedělal že s kondicí na tom taky nebudu nejlépe.No sopka nás trochu zklamala tak jsem šel hledat na satelitní mapě nějaký pěknější kopec a oběvyl jsem na cestě na jih sopku Chimborazo považovanou za jeden z nejnižších vrcholu světa ale nikdy před tím jsem o tom nic neslyšel.Tak jsem koupil stan za 60 dolaru a jelo se.Po cestě jsme koupily kuře které jsme pak kuchtily pod vrcholem Chimboraza.Bylo tam strašně nádherně.Všude kolem běhaly Vikuně nebo něco tomu podobné a byla strašná zima,navíc jsem mel migrénu z výškového rozdílu a špatně se mi dělala jakákoli činnost.Byl jsem udýchaný ale i presto jsem se rozhodl přenocovat.Nikdy před tím jsem tak vysoko nespal a ani nebyl.šli jsme přezky od silnice asi hodinu a našli pod vrcholem pěkné písečné místo kde tekla malá řeka a utábořili jsme se.Asi ve výšce 4000 ráno jsem vystoupal do 4500 překonat můj rekord o trochu vice.Anton to nepotřeboval tak zůstal v našem táboru.Pak jsme jeli dál asi za 4h na stopa jsme byli dole v Pralese kde bylo  30 stupňů ve stínu a my na sobě ještě bundy.Stop byl pěkně rychlý a večer jsme dorazili na pobřeží do města Quayaquil.Utahaní prošli jsme město narychlo,ani nevytahovaly foťáky,našli hostel a šli spat.Druhy den jsme vzaly autobus přes noc do města Tumbes už v Peru a tím jsme překročily hranice.Ekvádor jsme projeli docela na můj vkus rychle ale to jsem ještě myslel že nastoupím za necelí měsíc v Nikaragui do práce kde jsem měl už domluvené místo jako manager v jedné malé café restauraci ale po tom co jsem za těch pár týdnu vyděl jen z cesty po Kolumbii a Ekvádoru v Peru jsem usoudil ze chci zůstat a cestovat v jižní Americe a vidět vice z toho ráje proste a jednoduše jsem se zamiloval.No jen si najít časem nějakou práci.Počítám peníze jsem mel tak do Peru,Machu Pichu a odlet zpět do Strední Ameriky,španělsky na tom zrovna nejsem ještě nejlépe takže to bude ještě boj ale pro svůj sen chci udělat vše hlavně když jsem takoví kousek od Atakami a Patagonie